|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Přesčasová práce a nároky z ní vyplývající
Rennerová, Tereza ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Obsahem diplomové práce na téma Přesčasová práce a nároky z ní vyplývající jsou dvě části. V části teoretické jsou vymezeny základní pojmy týkající se pracovního poměru a práce přesčas a služebního poměru a služby přesčas. Jsou vytýčeny významné související právní předpisy. Následně v části praktické je provedena analýza uskutečněných interview s příslušníky bezpečnostních sborů a dalších neméně významných aspektů vztahujících se k problematice služebního poměru. Následuje syntéza a explanace výsledků výzkumu. V závěru diplomové práce jsou sumarizovány návrhy jednotlivým oddělením, která se účastnila šetření, za účelem odstranění pochybení a zvýšení znalostí příslušníků, a také upozornění Nezávislému odborovému svazu Policie České republiky.
|
|
|
Working hours and rest periods
Vansáčová, Zuzana ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Cílem této práce je získat ucelený pohled na problematiku aplikace ustanovení zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku do běžné praxe, poukázat na případné nerovnosti signalizující porušování právních předpisů, a tím poskytnout prostor k odborné diskusi o možných příčinách a následcích daného skutkového stavu, jak i o návrzích, jak zjištěné deficity eliminovat resp. zcela odstranit. Hlavní pilíř této bakalářské práce tvoří stanovené hypotézy, které vyslovují konkrétně předpoklady porušování ustanovení zákoníku práce o pracovní době a době odpočinku. Analýzou výsledků dotazníkového průzkumu a následnou autentifikací stanovených hypotéz dochází k naplnění stanoveného cíle. Bakalářská práce se v první kapitole primárně zabývá charakteristikou úpravy pracovní doby a doby odpočinku z teoretického hlediska. Ve druhé a třetí kapitole dochází k specifikovaní cílů výzkumu a výzkumného problému a následnému stanovení a charakterizování výzkumných hypotéz. Čtvrtá kapitola popisuje výzkumné metody a výzkumný soubor. Analýza výsledků dotazníkového průzkumu je podrobně charakterizována v páté kapitole. V poslední části dochází ke zhodnocení autentifikace stanovených hypotéz. Díky tomuto zhodnocení je možné dojít k závěru, zda a příp. v jaké míře dochází k asymetrii v aplikaci právních ustanovení v praxi.
|
host ::
RSS.